Po aktuálních cca 1000 km se fakticky problémy nevyskytují. Jsou tu možná spíše obavy, plynoucí ze zkušeností jiných na NuVinci diskuzním fóru ve spojení s možnými náznaky, které by s nimi mohly souviset. Točí se to zejména okolo volnoběžky, kterou už se prý někomu podařilo strhnout, pár lidí ji taky po rozebrání hodnotilo jako slabě dimenzovanou. Pravdou je, že volnoběžka působí při svěšení nohou a znovuzabrání tak nějak „slabě“, v nohách je cítit jakási nejistota.. – opravdu to působí, jako když se tam možná příliš malé 3 praporky nějak příčí, nezabírají současně apod. Párkát to taky nějak luplo, jakoby nějaký z nich zůstal přilepený. Je zima, stát se to může, stávalo se mi to i u dřívějších převodovek před NuVinci, kde jsem věděl či tušil, že za to může tuhá vazelína. Také platí, že čím lehčí převod, tím znovuzabrání více „nejisté“.

Pokud jde o již avizované „proklouznutí“, tvrdím, že tento pocit mám – na nejlehčí převod určitě. Anebo se jedná o pružení v záběru. Přiznám, že ač běžně používám výrobcem NuVinci doporučený nejmenší poměr převodník-pastorek přesně 1,8 (36 : 20z), mám namontován trojtác 44-36-26 s tím, že 26 převodník tam mám pro případ nouze (prudký kopec, těžký náklad, únava). A nemohu tvrdit, že jsem ho do prudkého kopce nevyzkoušel: pak to ovšem určitě „klouže“, nebo aspoň „pruží“.. Spíše asi pruží, protože pokud se na místě opřu do pedálu s komplet zabržděným kolem, otočí se pastorek o úhel odpovídající několika zubům a po uvolnění se vrátí zpět. Klouzání je asi jen pocit.., nicméně psalo to už víc lidí.

Dalším znakem, a to při převodu nejlehčím, nebo nejlehčímu blízkém, je pocit v nohách, jakoby NuVinci neběžel hladce, jakoby se koule odvalovaly po něčem drsném. Je to každopádně krajní poloha, takže mohou být v pohyblivém styku „součásti navíc“, narozdíl od mezipoloh. U nejtěžšího to ovšem nepozoruji. Dalším specifikem výhradně krajní polohy nejlehčího převodu je rachtání při volnoběžném protáčení kola (zmizí při pootočení řazením směrem „H“) – volnoběžka to podle mě nedělá, vypadá to, jakoby tam v krajní poloze vznikla vůle snad u těch koulí či co a tyto možná nějak poskakují (?). Těžko říct, všechno to jsou spekulace bez dokonalé znalosti i porozumnění vnitřku náby.

Posledním problémem, který mě docela znepokojuje, je znatelná (ač zatím nevelká) vůle celého zadního kola. Hlavně proto, že netuším, jak ji vymezit (kónusy tam nejspíš nejsou, pochopil jsem, že tam budou cartridge). Zatím je znatelná pouze stranová, ne svislá. Vůli měl NuVinci už z výroby, dokonce lehce znatelnou i při viklání osou na vyndaném kole. Zvětšila se zatím jen minimálně (1000 km).

Blíží se 5000 km a vůle je stále stejná. Asi bude normální, provozní a netřeba se znepokojovat.

Na 5548 km přišla na řadu první větší údržba, resp. hlavně výměna pastorku. Při té příležitosti jsem si nenechal ujít kontrolní rozborku volnoběžky (oficiálně dle návodu „serviceable“). Byl jsem vcelku mile překvapen jejím stavem, zvláště proto, že jsem se na fórech NuVinci dříve dočetl, že bývala problémová. Uvnitř zcela čisto, namazáno, žádné úlomky praporků. Zase jsem ji bez zásahu zacvakl a zajistil zpět. Obecně byla nába v okolí ořechu a pastorku zaolejovaná, ale těžko říct, zda se jednalo o složku z mazadla na řetěz, únik přebytku maziva z volnoběžky anebo skutečně onen obávaný únik kapaliny z nitra NuVinci. co jsem ale v minulosti četl, tak pro úniky bylo prý vždy charakteristické odkapávání a tedy až loužička pod stojícím kolem. To se nedělo, tak snad ok…

S výměnou pastorku ovšem souvisí i sejmutí ovladače z náby – hub interface. Chtěl jsem zjistit, jak hub interface snáší jízdy v marastu a hlavně kde se vzal jeho mrtvý chod (otáčení v určitém rozsahu na obě strany bez odezvy v NuVinci nábě). Po chvíli jsem přišel na to, že jej lze poměrně snadno a nedestruktivně rozebrat prostým „rozcvaknutím“ plastových dílů a že se jedná dle očekávání o kompletně plastový mechanismus otáčení zpřevodovaný do pomala vůči tisícihranu v ose NuVinci. Je to planetová převodovka s 8mi satelity 🙂 Bližším ohledáním mi došlo, že tento mechanismus je s to přenášet i větší sílu, aniž by se nějak vymačkal či strhl a že tudíž vůle/mrtvý chod je zcela přirozený z výroby a vznikl zčásti záběhem a zčásti vytlačením obsažené vazelíny. Celé jsem to tedy vypral (raději v JARu, ne nějakém rozpouštědle – přece jen je to plast) a přemazal novou vazelínou (běžná lithiová). Dlužno říci, že přímo uvnitř v plastovém ozubeném soukolí bordel nebyl – není to sice vyloženě utěsněné, ale díly k sobě přiléhají celkem důmyslně a dost možná se dovnitř nedostávala ani voda, neboť celý hub interface je pravidelně skrápěn mazivem z řetězu a tím tak nějak „hydrofobizován“.

Při znovunasazení hub inteface bylo nutné provést v návodu popisovaný „reset overdrive“ – tj. nastavit NuVinci na full overdrive a pak ovladač nasadit. S tím souvisí použitelný rozsah převodu. Nejsem si jist, do jaké míry výrobce počítal s vůlemi v mechanismu hub interface, ke kterým se přirozeně přičítá i jistá vůle plynoucí z vedení lanek (uváděný „cable slack“) – oboje totiž potenciálně rozsah otočení vnitřkem NuVinci snižuje. A rozsah dle specifikace NuVinci N360 má být 360%. A to – vážení přátele – v praxi ROZHODNĚ NENÍ. Znám dva způsoby jak to měřit. Jeden „laboratorní“, kdy s otočeným kolem otáčím klikami přesně o jednu otáčku, mírně přibržďuji zadní kolo a počítám počet jeho otočení (s přesností alespoň na 1/36, tj. rozestup drátů). Tímto způsobem jsem po nynějším důsledné „reset overdrive“ naměřil cca 350%. Budiž, to by ještě šlo. Při stavbě nového kola koncem r. 2012 jsem stejným způsobem došel pouze k číslu 325% – možná jsem tenkrát neprovedl přesný „reset“, resp. nenasadil interface přesně jak náleží.., možná do toho též vstoupil faktor záběhu jak interface, tak NuVinci náby samotné. Pak tu ovšem máme druhý způsob měření – zřejmě méně přesný, ale zato poctivě „provozní“. Protože mám cyklocomputer s měřením otáček, mohu typicky porovnat rychlost kola při řekněme 60ti otáčkách na full underdrive a full overdrive. Na jednu stranu trochu nepřesné, na stranu druhou lze nepřesnost poněkud eliminovat větším počtem měření. Pokud jsem toto měření prováděl po pár tisících km od prvotního sestavení, dostával jsem se opakovaně na výsledek těsně pod 300%. Nyní, po „generálce“ a důsledném resetu, jsem stejným způsobem naměřil cca 315%. Toto tedy po 5500 km záběhu a čerstvém seřízení.

Co z toho plyne? Konstatuji, že s NuVinci jsem v podstatě spokojen, ovšem poté, co jsem se musel smířit s nejednou „nepřesností“ v marketingu výrobce. A nižší rozsah v praxi je jednou z nich. Samotná NuVinci nába zřejmě má konstrukčně daný rozsah oněch 360%, ale bez jakékoliv rezervy, tedy možná jen za předpokladu, že v laboratoři otáčíme přímo tisícihranem na ose a nevstupují do toho prvky ovladače. Domnívám se však, že rozsah snižuje nejen přirozená vůle ovladače, ale liší se i v souvislosti s (ne)zatíženým provozem. Prostě je mírně jiný při otáčení „ve vzduchu“ a jiný v praxi, na silnici, kdy přenáší nějaký výkon a do hry zřejmě vstupují další vůle i uvnitř NuVinci. Tyhle věci ovšem patří do oblasti „DIY“, což ale v tomto případě značí „Discover It Yourself“ 😉 Výrobce vám to nebude nijak komentovat, stejně jako řadu dalších věcí, třeba praktickou účinnost NuVinci, možnost řadit pod zátěží apod. Odkázal bych vás na donedávna živé oficiální fórum moderované přímo Fallbrookem – nuvinci.informe.com – ale začátkem března 2013 jej – světe div se – zavřeli. Ono tam už asi psalo dost „šťourů“, kteří se odmítali dále nechat opíjet rohlíkem, byť jim šlo víceméně o princip.

NuVinci N360 je bezesporu pozoruhodným počinem v cyklistice hodným uznání. Snahu marketingu na jednu stranu chápu – věci je třeba přikrašlovat, aby se prodávaly. Je taky pravda, že NuVinci se zřejmě masivně prosazuje zejména v segmentu elektrokol, kde do těchto „drobných nepřesností“ nikdo moc šťourat nebude. Když vám pomáhá baterie, nemáte tolik potřebu řešit, zda systém „jede“ opravdu PŘESNĚ tak, jak je deklarováno. Vyhovuje vám plynulé řazení, rozsah zas tolik neřešíte, řazení pod zátěží vlastně nepotřebujete, protože největší zátěž (typicky akcelerace) odmaká elektromotor. Potom chápu, že výrobci nebudou po chuti takovéto detailní postřehy, které podnítí „nežádoucí“ podezřívavost i u „elektro-zákazníků“, přestože ty takové drobnosti zajímat nemusí.

Nicméně – mírně řečeno – trochu zamrzí, když za své nemalé peníze (téměř 9000 Kč jen za nábu) nezískáte všechny vlastnosti, se kterými jste v rámci té investice počítali.