Jedná se tedy o nejtrvanlivější NuVinci N360, se kterým mám dosud osobní zkušenost. Není to zatím nic moc – já mu plánuji minimálně bezproblémové desetitisíce a opravdu velebit je začnu až po překročení 100.000 km (až ho budu zaplétat do 4. ráfku 🙂 ).

Provozní parametry jsou dlouhodobě stabilní, rozsah dostupných převodových poměrů zůstává stejný – tj. někde okolo 350%. Problémy byly s řadícími lanky – několik se jich třepilo – zejména na straně náby. Myslím, že to dělala zabrušovaná nerezová (paradoxně dražší) lanka – nyní používám obyčejná a vypadá to líp.

Úniky kapaliny jsou stopové a v podstatě zřejmé až při výměně pastorku – tj. něco málo skrz ložisko. Prolínání ve spoji na těle náby, na které umřel předchozí NuVinci, se nevyskytlo.

Volnoběžka čas od času „práskne“, přeskočí – resp. nezapadne některý praporek – zejména při přeřazení. Pružina je podle mě slabá a praporky se občas nevrací. A hlavně to je dáno tím, že převodový poměr se mění až ZA volnoběžkou, což je netypické (u běžného systému k tomu v rámci vícekolečka dochází PŘED volnoběžkou).