Na 5548 km přišla na řadu první větší údržba, resp. hlavně výměna pastorku. S tím souvisela i manipulace s ovladačem řazení a příslušné seřizování. Pokračování v sekci Problémy…

NuVinci N360 je těžký, má nízkou účinnost, kolo s ním je líné…, ale na druhou stranu skutečně nezdolné. Dnešní jízda byla mezním testem „sníh vs. jízdní kolo“. Sněhu místy až po středovou spojku, rychlost po rovině díky technické náročnosti a odporu závějí mokrého sněhu odpovídala spíše lehkému poklusu. Na kolo se bez nadsázky nabalilo několik kg sněhu. „Klasika“ v podobě kazety s 8 – 9ti kolečkem by byla už dávno mimo provoz (zalepená sněhem), o možnosti řadit ani nemluvě. Řetěz a ovládací lanka dnes mizela kdesi v útrobách sněhové kole obalující zadní kolo, přesto řetěz téměř nepřeskakoval a šlo normálně řadit. Možnost pohotově a plynule přizpůsobit převod podmínkám měnícím se každou vteřinu, kdy se kolo střídavě nořilo do závějí, určitě zvýšila průchodnost terénem. NuVinci tiše a bezchybně přenášel výkon na speciální zimní pláště, které se praly s mokrým sněhem. X-krát jsem se zahrabal v závěji a musel se znovu rozjíždět, ale nebyl to problém stroje, ten poslouchal celou cestu.

Protože kolo s NuVinci rozhodně není nějaká „pohodářská hračka“, nýbrž každodenní pracant, vyvstává mu do budoucna pravidelný a nelehký úkol: kromě nesení brašen bude často vozit i nákladní přívěs. Je to adaptovaný bývalý dětský Azub Tom (vlastně obdoba azubem nabízené nákladní varianty). A dnes se odehrál provozní test, s přívěsem naloženým na celkovou hmotnost cca 50 kg. Úkolem bylo především otestovat vozík, a to v nejrůznějších provozních podmínkách a terénu. A právě v terénním testu – totiž v ostrém stoupání po lesní cestě – si přišla na své i převodovka NuVinci. Ve stoupání, které má rozhodně dost přes 10% jsem nejprve dodržel povolený převod 1,8:1 (36z : 20z) a vyjel na hranici silových možností. Pak jsem se uchýlil k zapovězené prasárně a shodil řetěz na 26z převodník. No.. – je znát, že NuVinci je zajetý a není již patrný nějaký počáteční prokluz při zabrání, ale pokud jsem pro tento převod dříve zkoušel počítat poměr z otáček a rychlosti, tak nyní bylo vše „trochu jinak“. Chci tím říct, že převodový poměr vyšel o dobrých 10 – 15% lehčí. Buď proto, že silou záběru si NuVinci nějak „řadí“ ještě víc do lehka, anebo se jednalo o normální fujtajbl srovnatelný s pomalou jízdou „přes spojku“, prostě mechanismus jel v mírném prokluzu. Na podporu toho tvrzení jsem zkusil po skončení testu sáhnout na plášť NuVinci: pravda – vyloženě teplý nebyl (bylo okolo 0 st.), ale ve srovnání s ledovou přední nábou byl teplotě těla podstatně blíž. To jen podporuje četné domněnky, které o NuVinci panují – totiž že to je pěkný žrout výkonu a údaj o 80ti či méně % účinnosti je za určitých pomínek možný. O důvod víc, proč tato věcička patří spíše do segmentu elektrokol, kde se tato „vada na kráse“ tiše stírá podporou z baterie.